Světlo dětské radosti.
Kázání na 25. 12. 2016
Biblická čtení: Izajáš 52, 7 -10; Židům 1, 1 - 6; Jan 1, 1 - 14
Milé sestry, milý bratři,
opět prožíváme Vánoce. Je to čas, kdy je nejkratší den, a nejdelší noc. Venku je zima. Letos zvláště lezavá a sychravá. V tomto čase lidé odpradávna slavili slunovrat. Připomínali si, že temnota, zima, smrt vždycky ustoupí světlu, životu. Přijde Jaro, nová naděje.
A tak církev na toto období stanovila slavení narození Ježíše z Nazareta. Ano, někdo by vtom mohl hledat boj s pohanstvím. Ta symbolika je ale nasnadě. Ona i Bible má se slunovratem mnoho společného. Vznikla v dobách temných. Podnětem k jejímu sepsání a zpracování tak, jak ji máme k dispozici dnes, bylo hledání naděje, světla tam, kde se zdá, že z lidského hlediska už vůbec žádná naděje není. Tam, kde vítězila temnota lidské svévole, násilí, zloby a nenávisti. Ano mnohokrát Bůh mluvíval ústy proroků. Izrael poznával, že se jej Bůh nezříká, i když lidé stále selhávají, jsou nevěrní. A když přišlo babylonské zajetí, tak to byl podnět, aby všechna ta svědectví byla nově zpracována a převyprávěna. A tak v době pro Izraelský národ do té doby nejtemnější vzniklo svědectví, které oslovuje svojí jedinečností.
Ale i svědectví o lásce a svobodě se může stát opakem. Z víry v Boha, který se v desateru představuje jako ten, který vyvádí z otroctví, si lidé po celé dějiny neustále dělají nástroj, kterým zotročují druhé lidi, kladou na ně břemena. Kolikrát to, co se má být zdrojem svobody, lásky se stává zdrojem rozdělení, sporů.
A tak byl dán lidstvu další poukaz na to, co je účelem víry v Boha, kdo je to Bůh a zároveň, co je to lidství.
V temnotě lidské chudoby a zvůle mocných se narodil Ježíš. Celý život se setkával s opomíjenými, odstrčenými, chudými a nemocnými. S těmi, kdo se nemohli ničím vykázat, neměli co nabídnout, co odplatit. Byli to lidé, kteří byli naprosto bez jakýchkoli předpokladů, aby byli uznáváni. Kdykoliv někomu pomohl, nebo někoho uzdravil, vždycky tím výrazně překročil tehdejší společenská a náboženská pravidla. Ukázal smysl Božího zákona, který se stal břemene, zdrojem strachu, obav, starostí. A když ukázal lidem, že jsou milováni takový, jací jsou, bez výhrad, byl těmi, kdo si zakládali sami na sobě, poslán na kříž. Setkal se s temnotou. S temnotou v nás a kolem nás. Ta jej nepohltila- jeho život pokračuje dál. Jiný výklad může být, že temnota jej nepřijala. Ano, lidé sobečtí a sebestřední evangelium nepřijímají. Spíše se jej vždy budou snažit ochočit, otupit, přizpůsobit si, aby je nezneklidňovalo.
Dítě v Jeslích. Dítě, které nemá nic než Boží přítomnost. A ten obraz dítěte nám ukazuje na radostnou zvěst. Neboj se, zlo nezvítězí. Nevíš si rady sám se sebou s tím, co je v tobě a kolem tebe. Neboj se. Obklopuje tě temnota nepřijetí, neporozumění, strach z nároků světa a lidí kolem. Neboj se. Když přijmeš to Boží pozvání, které bylo vysloveno v příběhu života, smrti a vzkříšení Ježíše z Nazareta i ty můžeš dostat moc stát se Božím dítětem. Je to nesdělitelná zkušenost. Jejím jádrem je ale to, že zlo a beznaděj lze překonat. Jsme přijímáni a milováni takoví, jací jsme. A tak jako děti vidí to co mi ne, svět je pro nás zázračný, tak i my můžeme vidět důvody k radosti, vděčnosti, tam, kde je druzí nevnímají, protože jejich srdcí se chápe temnota.
Ježíš s dětskou důvěrou přicházel Bohu. Temnota hříchu, zloby a sobectví jej nezlomila. Stal se branou k novému lidství.
Tak i nám může být darována dětská důvěra v lásku Boží, která v nás chce budovat proměňující lidství Kristovo.
Amen
Marek Ryšánek
Učedníci jdou rybařit - povelikonoční návrat do všedních dnů.
V dnešním příběhu z evangelia se setkáváme s učedníky, kteří po prožitých dramatických událostech se zkoušejí znova vrátit do života. Hlavně začít něco dělat. Ono už to nějak dál půjde, směr se nakonec najde.
Marek Ryšánek
Kristus vstupuje zavřenýmy dveřmi - Druhá neděle velikonoční.
Ježíš byl ukřižován a byl pohřben. Ale v neděli ráno byl hrob nalezen prázdný. Ježíšovo tělo je pryč. Prý byl vzkříšen. Tomu ale nikdo nevěří. Je neděle večer, dva dny po pátku, kdy Ježíš zemřel.
Marek Ryšánek
Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.
Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.
Marek Ryšánek
Vztah s Bohem - Obchod nebo svoboda?
žijeme ve společnosti, kde jsou víra a náboženství považovány za něco, co člověka zotročuje a brání mu v rozvoji jeho osobnosti. Kazatelé a faráři jsou považováni za tmáře, kteří pletou lidem hlavy.
Marek Ryšánek
První neděle postní - svoboda od zvířat v nás.
vstoupili jsme do postního období. V něm si připomínáme, jaké zápasy náš život doprovázejí, pokud chceme, aby byl plodný a naplněný.Půst se dá definovat jako zřeknutí se čehokoliv, co je v mém životě postradatelné, zbytečné...
Marek Ryšánek
Odkud byla Ježíšova moc? Boj s démony v nás.
V dnešním evangelijním čtení jsme slyšeli o tom, že Ježíš vešel do synagogy v Kafarnau. A lidé žasnou. Tento vlastně ještě mladý muž, syn tesařův, učí jako ten, kdo má moc.
Marek Ryšánek
První neděle postní - Nechtěl být šéfem zeměkoule.
Kdysi jsem četl myšlenku, že postní období je obdobím radostným. Co si pod tím představit? Vždyť s postním obdobím máme spojeny především odříkání a zápas s pokušením. Ano, pokušení a zápasy náš život doprovázejí.
Marek Ryšánek
O různých králích - poslední neděle církevního roku
... různé tradice mají pro tuto neděli různé názvy. Ale tyto důrazy se dají spojit. Všechny mají na mysli to, abychom si na konci životního období připomenuli co je nejdůležitější, co opravdu přetrvá.
Marek Ryšánek
Když se porouchá auto na vesnici...zažijete i něco pěkného?
Před rokem jsme se z centra okresního města přestěhovali do malé, odlehlé vesnice. Docela jsem se té změny obával. Těšil jsem se na klid, blízkost přírody. Na co jsem se netěšil bylo to, že budeme mnohem více závislí na autě.
Marek Ryšánek
Dušičky - stále jsou naši mrtví s námi....
Podzim, dušičkový čas, blížící se konec církevního roku a začátek adventu nám ukazují, že vše má svůj počátek i konec. I náš život. Na tento čas připadá svátek zesnulých.
Marek Ryšánek
Můj syn ztratil klíče. A bylo to fajn….Setkání s anděly?
V jedné staré písni se zpívá: „ Je těžké brát věci tak jaké jsou, ale jinak to nejde...“ Nedávno jsem si na tento text vzpomněl při jedné drobné nepříjemné epizodě. Ta mi kupodivu poskytla čas naplněný nádhernými zážitky.
Marek Ryšánek
Nasycení pěti tisíců? Ano, ale trochu jinak...
Bůh je v písmu svatém představován jako dobrý pastýř, který se stará o své věrné. I v jednom z nedávných čtení z kazatelského plánu jsme četli, že Ježíšovi bylo líto lidí, kteří jej následovali do pustiny.
Marek Ryšánek
Návod k životu u Ivety Bartošové? Kupodivu ano.
Při jízdě autem slyším píseň Ivety Bartošové. Zpívá v ní:“ ...tichá píseň zní....modlitbě stromů naslouchání...posedlá svůj den žít“. Někdy uslyším něco krásného a smysluplného tam, kde bych to opravdu nečekal
Marek Ryšánek
Není pastýř jako pastýř !
První část dnešního evangelijního čtení se odehrává v pustině. Ježíš tam odjíždí s učedníky, aby si odpočinul a probral s nimi po jejich návratu, co všechno prožili. Ale i tam za ním lidé přišli. Ježíš je neodhání. Je tu pro ně.
Marek Ryšánek
Pluješ bouří?
V našem dnešním textu se Ježíšovi učedníci ocitají v bouři na moři. Následují svého Pána. Následování Krista zkrátka člověka může přivést do nebezpečných situací.
Marek Ryšánek
Za dobrotu na žebrotu? I přesto do toho jděte!
v dnešním evangelijním čtení máme zachyceno svědectví o tom, že se Ježíš ve svém veřejném působení setkával jak s velikým zájmem a popularitou, tak i s nepochopením a odmítnutím. Výjimkou nebyli ani jeho nejbližší.
Marek Ryšánek
Trojiční neděle - Bůh jako sebevydávající se láska
Dnešní evangelijní příběh se odehrává v noci. V noci přichází hledající Nikodém za Ježíšem. To symbolizuje situace, které zažívám mnohokrát i já sám. Noc a temnota, to je obrazné vyjádření situace, ve které žijí mnozí současníci
Marek Ryšánek
Letnice - šok z lásky.
Co se to stalo před téměř dvěma tisíci lety v Jeruzalémě? O čem nám vyprávějí obrazy o vylití Ducha svatého? Malá skupinka následovníků rabiho Ješui z Nazareta byla zavřená v hrůze z toho, co se stalo za dveřmi.
Marek Ryšánek
Nanebevstoupení - to divné slovo.
Je známá věta, kterou pronesl první člověk ve vesmíru, Jurij Gagarin, po návratu na zem. Nikde jsem tam Boha neviděl. Chtěl tím říci, že veškeré představy lidí o nebi, o tom, kde je Bůh, jsou mylné.
Marek Ryšánek
Sláva a smrt v několika dnech - před velikonocemi.
nádherně, triumfálně znějí dnešní slova z evangelia podle Marka. Ježíše vítají davy. Vzdávají mu královské pocty. Klanějí se mu. Ukazují mu, že chtějí, aby právě on jim vládl. Ježíš vjíždí do Jeruzaléma.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 251
- Celková karma 7,44
- Průměrná čtenost 285x
Otec 5 dětí.