Království nebeské? Co s tím?
Kázání na 30. 7. 2017
Biblická čtení: 1. Královská 3, 5 - 12; Římanům 8, 26 - 30; Matouš 13, 31 - 33.
v dnešním čtení z evangelia Ježíš v několika podobenstvích mluví o království nebeském. Co si pod tím představit? Nebe bylo pro tehdejší lidi synonymem pro samotného Boha. Takže tady Ježíš sděluje poetickou formou posluchačům, jak se uskutečňuje vláda Boží v tomto světě. V tomto světě? Pokud existuje Bůh, tak potom ovládá celý vesmír. Tak proč mluvit o uskutečňování jeho vlády?
Ano věříme, že Bůh je stvořitelem celého vesmíru. Vše v něm spočívá. Kupodivu je to tak, že Bůh dal lidem možnost, volbu, svobodu aby v něj věřili, nebo taky ne. Lidé jej mohou poslouchat, nebo si také se svým životem dělat, co chtějí. Četl jsem zajímavou myšlenku, že Bůh se stahuje z tohoto světa, aby dal svému stvoření prostor svobody k rozhodnutí. Je skrytý. A jediným způsobem, kterým Bůh používá, aby přesvědčil tvory se svobodnou vůlí, kterými jsme my, aby se pro něj rozhodli, je láska.
A co znamená ono Boží, nebo li nebeské království - je to nabídka Boží přítomnosti v našich životech. Nabídka toho, že pocítíme, že nejsme sami, že je tu někdo kdo nás zná lépe než mi sami sebe. A přesto, že nás tak dobře zná, přijímá nás takový, jací jsme. Chce nás vést, přetvářet, pozvedat nás z našich pádů a selhání. Nechce nic menšího, než abychom se stali každý sám sebou ve své jedinečnosti a přitom si uvědomili nádheru a nesamozřejmost světa kolem nás. Jde prostě o to, abychom žili ve skutečné realitě a nenechali se tzv. zblbnout virtuální realitou sdělovacích prostředků a reklamy.
Jak jsem řekl, Bůh je v tomto světě i kvůli naší svobodě skrytý. Nechává se lidem nalézt v okamžicích ztišení, úžasu, ale i bolesti. A tady se setkáváme s prvními semínky, která zapouštějí kořeny. Vzpomínám si, jak jsem jednou Bohu řekl: „Bože, jestli jsi, je dobré v tebe věřit. Pomoz mi, abych tě našel.“ Bylo to v době, kdy jsem byl znechucen činy některých lidí, kteří sami sebe halasně nazývali křesťany. Dětem ve výuce náboženství říkám, že je to nebezpečná prosba. Skončilo to tak, že jsem nyní farář. Z malých počátků může vzrůst něco velkého. Tak jak z hořčičného semene vzroste v palestinských podmínkách strom až čtyři metry vysoký. Z malých začátků může vzrůst něco, co ovlivní, přetvoří celý lidský život. A nejen to, život celého lidstva. A ten obraz o ptácích sídlících na stromě odkazuje na harmonii, pokoj navzdory bouřím v nás a ve světě kolem nás. Podobný význam má i ono podobenství o kvasu v těstě. Tři měřice mouky, z toho se dá udělat pokrm pro 150 lidí. A tak Boží působení v životech několika lidí přineslo dobrodiní milionům. Takový lidé se zachovali jako ti dva, co prodali vše, co měli, aby získali poklad, či drahocennou perlu. V životě prostě platí, že se někdy musíme zříci i věcí dobrých a příjemných, pro věci nejlepší. V duchovním životě se učíme nelpět na tom, co máme, být svobodní.
Ovšem jak nám naznačuje poslední podobenství o síti, nejedná se o cestu jednoduchou. Božím jménem a vírou se zaštiťují různí lidé. V nás a kolem nás je přítomno dobré i zlé. A tak na cestě víry v Boha, která je cestou k smysluplnému životu, životu v realitě se setkáváme s problémy, těžkostmi, zraněními. Je to pravidlem. Ovšem Bůh má moc nás i skrze takovéto zkušenosti učit. Někdy je to tak, že z těžkostí a problémů vycházejí ty nejcennější zkušenosti. Věděl o tom i apoštol Pavel, když v epištole Římanům napsal: „ Víme, že všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.“ Není to tak, že by si Bůh liboval v utrpení, nebo jej na nás cíleně sesílal. On nás neopouští, v utrpení nás podpírá a učí.
Zákoníky, kteří se stali učedníky království nebeského, na závěr dnešního evangelia přirovnává k hospodáři, který vynáší ze svého pokladu nové i staré. A tak i pro nás platí, že cesta následování Boha zjeveného v Ježíši z Nazareta je cestou dobrodružnou, kdy stále něco nového poznáváme, jsme překvapováni. Často musíme svoje představy přehodnotit. Více a více poznáváme svoji omezenost a slabost a na druhé straně velikost Boží lásky a milosti.
Amen
Marek Ryšánek
Učedníci jdou rybařit - povelikonoční návrat do všedních dnů.
V dnešním příběhu z evangelia se setkáváme s učedníky, kteří po prožitých dramatických událostech se zkoušejí znova vrátit do života. Hlavně začít něco dělat. Ono už to nějak dál půjde, směr se nakonec najde.
Marek Ryšánek
Kristus vstupuje zavřenýmy dveřmi - Druhá neděle velikonoční.
Ježíš byl ukřižován a byl pohřben. Ale v neděli ráno byl hrob nalezen prázdný. Ježíšovo tělo je pryč. Prý byl vzkříšen. Tomu ale nikdo nevěří. Je neděle večer, dva dny po pátku, kdy Ježíš zemřel.
Marek Ryšánek
Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.
Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.
Marek Ryšánek
Vztah s Bohem - Obchod nebo svoboda?
žijeme ve společnosti, kde jsou víra a náboženství považovány za něco, co člověka zotročuje a brání mu v rozvoji jeho osobnosti. Kazatelé a faráři jsou považováni za tmáře, kteří pletou lidem hlavy.
Marek Ryšánek
První neděle postní - svoboda od zvířat v nás.
vstoupili jsme do postního období. V něm si připomínáme, jaké zápasy náš život doprovázejí, pokud chceme, aby byl plodný a naplněný.Půst se dá definovat jako zřeknutí se čehokoliv, co je v mém životě postradatelné, zbytečné...
Marek Ryšánek
Odkud byla Ježíšova moc? Boj s démony v nás.
V dnešním evangelijním čtení jsme slyšeli o tom, že Ježíš vešel do synagogy v Kafarnau. A lidé žasnou. Tento vlastně ještě mladý muž, syn tesařův, učí jako ten, kdo má moc.
Marek Ryšánek
První neděle postní - Nechtěl být šéfem zeměkoule.
Kdysi jsem četl myšlenku, že postní období je obdobím radostným. Co si pod tím představit? Vždyť s postním obdobím máme spojeny především odříkání a zápas s pokušením. Ano, pokušení a zápasy náš život doprovázejí.
Marek Ryšánek
O různých králích - poslední neděle církevního roku
... různé tradice mají pro tuto neděli různé názvy. Ale tyto důrazy se dají spojit. Všechny mají na mysli to, abychom si na konci životního období připomenuli co je nejdůležitější, co opravdu přetrvá.
Marek Ryšánek
Když se porouchá auto na vesnici...zažijete i něco pěkného?
Před rokem jsme se z centra okresního města přestěhovali do malé, odlehlé vesnice. Docela jsem se té změny obával. Těšil jsem se na klid, blízkost přírody. Na co jsem se netěšil bylo to, že budeme mnohem více závislí na autě.
Marek Ryšánek
Dušičky - stále jsou naši mrtví s námi....
Podzim, dušičkový čas, blížící se konec církevního roku a začátek adventu nám ukazují, že vše má svůj počátek i konec. I náš život. Na tento čas připadá svátek zesnulých.
Marek Ryšánek
Můj syn ztratil klíče. A bylo to fajn….Setkání s anděly?
V jedné staré písni se zpívá: „ Je těžké brát věci tak jaké jsou, ale jinak to nejde...“ Nedávno jsem si na tento text vzpomněl při jedné drobné nepříjemné epizodě. Ta mi kupodivu poskytla čas naplněný nádhernými zážitky.
Marek Ryšánek
Nasycení pěti tisíců? Ano, ale trochu jinak...
Bůh je v písmu svatém představován jako dobrý pastýř, který se stará o své věrné. I v jednom z nedávných čtení z kazatelského plánu jsme četli, že Ježíšovi bylo líto lidí, kteří jej následovali do pustiny.
Marek Ryšánek
Návod k životu u Ivety Bartošové? Kupodivu ano.
Při jízdě autem slyším píseň Ivety Bartošové. Zpívá v ní:“ ...tichá píseň zní....modlitbě stromů naslouchání...posedlá svůj den žít“. Někdy uslyším něco krásného a smysluplného tam, kde bych to opravdu nečekal
Marek Ryšánek
Není pastýř jako pastýř !
První část dnešního evangelijního čtení se odehrává v pustině. Ježíš tam odjíždí s učedníky, aby si odpočinul a probral s nimi po jejich návratu, co všechno prožili. Ale i tam za ním lidé přišli. Ježíš je neodhání. Je tu pro ně.
Marek Ryšánek
Pluješ bouří?
V našem dnešním textu se Ježíšovi učedníci ocitají v bouři na moři. Následují svého Pána. Následování Krista zkrátka člověka může přivést do nebezpečných situací.
Marek Ryšánek
Za dobrotu na žebrotu? I přesto do toho jděte!
v dnešním evangelijním čtení máme zachyceno svědectví o tom, že se Ježíš ve svém veřejném působení setkával jak s velikým zájmem a popularitou, tak i s nepochopením a odmítnutím. Výjimkou nebyli ani jeho nejbližší.
Marek Ryšánek
Trojiční neděle - Bůh jako sebevydávající se láska
Dnešní evangelijní příběh se odehrává v noci. V noci přichází hledající Nikodém za Ježíšem. To symbolizuje situace, které zažívám mnohokrát i já sám. Noc a temnota, to je obrazné vyjádření situace, ve které žijí mnozí současníci
Marek Ryšánek
Letnice - šok z lásky.
Co se to stalo před téměř dvěma tisíci lety v Jeruzalémě? O čem nám vyprávějí obrazy o vylití Ducha svatého? Malá skupinka následovníků rabiho Ješui z Nazareta byla zavřená v hrůze z toho, co se stalo za dveřmi.
Marek Ryšánek
Nanebevstoupení - to divné slovo.
Je známá věta, kterou pronesl první člověk ve vesmíru, Jurij Gagarin, po návratu na zem. Nikde jsem tam Boha neviděl. Chtěl tím říci, že veškeré představy lidí o nebi, o tom, kde je Bůh, jsou mylné.
Marek Ryšánek
Sláva a smrt v několika dnech - před velikonocemi.
nádherně, triumfálně znějí dnešní slova z evangelia podle Marka. Ježíše vítají davy. Vzdávají mu královské pocty. Klanějí se mu. Ukazují mu, že chtějí, aby právě on jim vládl. Ježíš vjíždí do Jeruzaléma.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 251
- Celková karma 7,44
- Průměrná čtenost 285x
Otec 5 dětí.