Opět přičepuji ze svého agnostického sudu. Jsem přesvědčen, že každý řádně žijící člověk je přece nesmrtelný a zajistí si to hravě sám ! Minule jsem popisoval, že příjímá své funkce, pak manžel, rodič a hospodář. To primitivní - geniální - zasaď strom - zploď syna - postav dům + pak dodávám, že každý má nalézt odpověď na otázku proč vlastně žil ... V tom je pak ta podstata celá. Žil a žije dál. Nesmírně dobže to popsala Milada Horáková ze své cely před popravou. Zhruba - Už svítá, ptáci zpívají, nesmutněte, jdu s hlavou vstyčenou. Vrátím se k vám ve vašich synech - dcerách, budu na lukách, na polích ... Do závěru opět to klasické - Obava a strach = Není důvod = Nepoznaná skutečnost ... Utvořme si ji sami, pak se není čeho bát ...

A všichni, co se nebáli, skončili špatně, že.

ne vsichni