V podstatě zde nejde tak o Boha, ale o formování vývoje lidského vědomí a jeho konkrétní fáze, kde mozek, mysl takto vidí a formuje svět.

Důkazem zde je mnoho pohledů na fenomén Boha, každé pohlaví jej vidí jinak, muži tíhnou k autoritářské formě, hierarchii zde atd., což nese znaky, jak jejich mozková hemisféra vnímá a zpracovává realitu.

Další důkaz je mezigenerační, to že stále dokola se zde vyskytují určité archetypy pojímání formátu Boha, od kmenové formy, kde je to příroda, univerzum až k osobní, kde už v tom je ego a autorita, a náboženství, někdy militantní, dogmatické ... Navíc se neustále v každé generaci opakuje a vlastně obnovuje, proto se stále ve světě historicky opakují určité dějiny, dnes třeba v rukou Putina, anebo před tím IS.

Za tím stojí fenomén zrození vědomí, zákon, který nám říká následné: kdo se zde narodí, tak nemá dnešní stav vědomí, nemá žádné, a musí si jej vytvořit skrze myriády vazeb, tak jako soukmenovci v jeho generaci, tak generace do minulosti. Jiné stav vědomí a realitu máme ve věku 8 - 18 - 30 - 50 ... let. Navíc zde je ukrytá určitá posloupnost vývoje, kde se v určitý čas, učíme chodit, vnímat prostor, mluvit, sociální a další inteligence, a to že máme shodné projevy, tedy komunikace, řeč, písmo, hodnoty, role, čímž vytváříme společnost, její skupiny, civilizaci a vývoj. Tedy je to určitý program, jež denně chrlí do oběhu další a další jedince, jež nastoupí naši cestu ... . Druhá část tohoto fenoménu je v dospělosti, kde vědomí, formování reality dojde do tzv. celoživotní stabilní fáze, která pak má svoji konkrétní realitu a snadno to lze poznat, z určité frekvence slov, formování světa, postojů, prostředí, kde žije a je to jeho strop pojmutí a přes to nejde vlak. Těchto stabilních fází v dospělosti zde je historicky jen několik a celkem snadno je lze poznat a odhalit, a proto se zde dějiny a určité lidské chování a myšlení stále dokola opakují.

Proč to ale nevidíme a nevnímáme? Je to dáno opět limity našeho vědomí, zde je potřeba rozvinout další inteligence, a to kontinuálně časově dějovou, to jak vše zde se vyvíjí, měsíc za měsícem, rok za rokem ... . My máme jen denní vědomí, jež končí spánkem, druhý den už máme jiné priority a víme už méně ... .

Dnes díky nárůstu rozvoje člověka, a především informačního tlaku od dob Osvícenství, kdy bylo zrušeno poddanství a přišel úsvit věku identifikace člověka, jako jedince, osobnost ... . Informační tlak zde rostl od zavedení telegrafu, rozhlasu, televize, internetu a dnes mobilů. Tím je tlak na mozek se restrukturalizovat a formovat realitu už jinak, komplexněji. To přináší další fáze vědomí člověka a tím pádem nové pohledy na vše kolem nás. Mozek začne formovat to co přesahuje lidskou existenci, kde má zatím velké nic a přichází druhý puberta, a to duševní celostní, kde se tíhne k tomu, co je za obzorem, většinou k ezoterice, či vědeckému bádání Vesmíru. Jinak to má zatím muž a jinak žena.

V budoucnu už toto bude psychologicky popsané, budou jasně formulované tyto stabilní celoživotní fáze, jejich projevy a vnímání reality, co je za tím, a v jaké konfiguraci je mozek. jestli duální anebo už se mozkové hemisféry tzv. synchronizují v prostorové dějové a kontinuální vnímání reality, což je už tzv. Nadvědomí. Postačí si navíc projít tento blog idnes hlouběji do minulosti, kde je tento fenomén, tedy fáze, jak u koho se projevují, zcela zřetelně vidět. Jeden s tím skončí a druhý začne, anebo je to stále dokola. Je potřeba konečně tuto hru – vývoj vědomí prohlédnout a tzv. se od tohoto Matrixu odpojit a poznat celostní existenci bez sebeprojekce vědomí a lidské existence, což je vlastně forma transcendence lidského vědomí ... .

Otázka, kterého boha si vybrat...

Toho, který je hlubinou bytí, podstatou reality.